Nissan Navara vs. Toyota Hilux: Kompletní srovnání 2026

Nissan Navara, na některých trzích známý také jako Nissan NP300 nebo Frontier, je robustní pick-up, který si vybudoval vynikající pověst všestranného pracanta s překvapivě komfortními jízdními vlastnostmi. Proti němu se staví legendární Toyota Hilux, v určitých regionech prodávaná s doplňujícími názvy jako Hilux Revo či Vigo, jež ve své třídě dlouhodobě představuje absolutní etalon nezničitelnosti a suverénních terénních schopností. Pojďme se podrobně podívat na to, který z těchto dvou nezdolných užitkových vozů obstojí v našem přímém srovnání lépe a stane se tak tou nejlepší ojetou volbou pro vaše každodenní náročné úkoly i víkendová dobrodružství.

Při výběru tradičního pracovního pick-upu hrají vnější rozměry klíčovou roli, a to jak z hlediska prostornosti kabiny, tak při celkovém manévrování. Nissan Navara i Toyota Hilux se ve svých nejrelevantnějších generacích pro trh zánovních ojetin (Navara D231 a Hilux AN1P z období kolem roku 2020–2022) řadí do klasického segmentu středně velkých pick-upů s celkovou délkou mírně přesahující 5,3 metru. Z hlediska celkové stopy na silnici jsou si tedy vozy velmi podobné. Tyto masivní vnější rozměry u obou modelů znamenají, že ani jeden z nich není ideální do těsných městských uliček nebo podzemních garáží, ale naopak poskytují majestátní přítomnost a obrovskou užitnou plochu pro reálnou práci.

Zatímco celková délka obou vozů ve verzích s dvojkabinou (Double Cab) je téměř identická a pohybuje se na hranici 5 330 mm, naprosto zásadní rozdíl se ukrývá v rozvoru náprav. Nissan Navara disponuje rozvorem 3 150 mm, což je přesně o 65 mm více než u Toyoty Hilux (3 085 mm). Tento na první pohled nenápadný konstrukční rozdíl znamená pro cestující v Nissanu o něco více prostoru pro nohy ve druhé řadě sedadel a celkově plavnější jízdu na zpevněných cestách. Naopak kratší rozvor u Toyoty jasně ukazuje na její účelové off-roadové zaměření, kde méně hrozí uvíznutí „na břiše“ při překonávání terénních zlomů.

Pokud jde o šířku a výšku, oba vozy se drží v mantinelech své třídy, přesto zde najdeme drobné nuance. Navara ve speciálních off-roadových edicích (jako je AT32) může narůst do šířky až na 1 885 mm a výšky 1 850 mm, zatímco standardní verze Hiluxu v provedení Double a Extra Cab se drží na 1 855 mm na šířku a 1 810–1815 mm na výšku (pracovní verze Single Cab u Toyoty jsou ještě o 55 mm užší). Výškové a šířkové rozdíly sice nejsou propastné, avšak širší a vyšší postoj některých verzí Navary může dodávat větší vizuální robustnost i jistotu na silnici, zatímco mírně užší a kompaktnější kabiny pracovních variant Hiluxu snáze proklouznou hustým lesním porostem a nepřekáží v úzkých průjezdech.

Poznámka: Hodnoty v tabulce zohledňují modely generací D231 (Nissan Navara) a AN1P (Toyota Hilux) napříč různými provedeními kabiny (Double Cab, King/Extra Cab, Single Cab), které jsou nejčastěji zastoupeny na trhu zánovních ojetin.

Při výběru zhruba čtyřleté ojetiny v kategorii pick-upů, kde hrají hlavní roli modely Nissan Navara (generace D231, vyráběná v letech 2016–2022) a Toyota Hilux (generace AN1P, od roku 2016), se tradiční pohled na zavazadlový prostor mění na hodnocení otevřené ložné plochy. Tento parametr je pro kupující naprosto klíčový, protože definuje praktičnost a všestrannost vozu. Ať už hledáte nezničitelného dříče na stavbu, nebo robustní rodinné auto pro aktivní životní styl, správně dimenzovaná korba je k nezaplacení. Nabízí velkorysý prostor pro několik kufrů navíc a její velikost je naprosto dostačující pro víkendový nákup i delší dovolenou s hromadou kempingové výbavy mimo civilizaci.

Pokud se zaměříme na absolutní čísla u nejpopulárnějších variant s plnohodnotnou dvojkabinou (Double Cab), obě auta poskytují obrovský a výborně přístupný prostor. Nissan Navara v této verzi disponuje objemem korby po horní hranu zhruba 1 166 litrů. Toyota Hilux Double Cab je na tom o něco skromněji s objemem kolem 1 127 litrů. Pro zákazníky hledající větší pracovní kapacitu jsou v nabídce prodloužené karoserie. Nissan se svým King Cabem nabídne objem 1 330 litrů, zatímco Toyota s variantou Extra Cab dosahuje přibližně 1 336 litrů a s čistě pracovní dvoudveřovou verzí Single Cab polyká dokonce až 1 750 litrů. Je také dobré zmínit, že u novějších mild-hybridních verzí Toyoty Hilux (na trhu od roku 2024) nedochází k žádnému zmenšení přepravní kapacity, jelikož přídavná 48V baterie je chytře schována uvnitř kabiny pod zadními sedadly.

Z praktického hlediska se u užitkových pick-upů liší přístup k variabilitě. Vzhledem k fyzicky oddělené konstrukci korby od osobní kabiny nelze využít klasické zvětšení objemu kufru po sklopení zadních sedadel – maximální přepravní kapacita vozu je tedy fixně limitována rozměry ložné plochy. Zadní lavice v kabině obou modelů sice umožňuje praktické odklopení sedáků pro nouzové uložení tašek a cenností v bezpečí interiéru, s nákladovým prostorem venku se ale nepropojí. Při rozhodování mezi těmito dvěma vozy znamená objem korby jediné: s modelem Nissan Navara získáte v nejžádanější specifikaci Double Cab o pár desítek litrů více základního prostoru, což vám mírně usnadní transport rozměrnějších kusů nákladu, zatímco Toyota Hilux potěší ty kupující, kteří vyžadují absolutní maximum pracovního prostoru a sáhnou po čistě užitkových verzích kabiny.

Tažná kapacita je pro zájemce o vozy v kategorii pick-up často naprosto klíčovým parametrem, protože tyto stroje neslouží jen k převozu materiálu na korbě, ale pravidelně fungují i jako tahače těžké techniky, lodí nebo velkých obytných přívěsů. Pokud se zaměříme na modely relevantní pro dnešní trh zánovních ojetin (zhruba čtyři roky staré vozy, vyrobené kolem roku 2022), je souboj těchto dvou japonských rivalů vzácně vyrovnaný.

Nissan Navara generace D231 (zejména z let výroby 2019–2022) i Toyota Hilux generace AN1P (po modernizaci v roce 2020) nabízejí ve svých klíčových motorizacích maximální hmotnost brzděného přívěsu 3 500 kg. Zatímco u starších verzí Toyoty Hilux byla maximální tažná kapacita omezena na 3 200 kg, modely od roku 2020 s motorem 2.4 D-4D i silnějším 2.8 D-4D se již spolehlivě dotáhly na absolutní technologický i legislativní limit své třídy. Hmotnost nebrzděného přívěsu činí u obou vozů standardních 750 kg. Drobný rozdíl nepanuje ani u nejnovějších mild-hybridních verzí Toyoty Hilux, které si svou masivní tažnou sílu nadále zachovávají.

V praxi tato čísla přinášejí obrovskou univerzálnost. Oba modely mají dostatečnou rezervu a prostor nejen pro několik kufrů navíc, ale bez problémů zvládnou táhnout těžký bagr na stavbu, prostorný přívěs se dvěma koňmi nebo prémiový obytný karavan, který poslouží jako plnohodnotné bydlení na delší dovolenou. Ať už tedy zvolíte Navaru z posledních let její evropské produkce, nebo modernější Hilux, získáte v obou případech nezdolného tažného koně, u kterého nebudete muset dělat žádné kompromisy.

Srovnání hmotnosti přívěsu (generace kolem roku 2022)

Při výběru spolehlivého pracanta na trhu ojetin s věkem kolem čtyř let se přístup k motorizacím u modelů Nissan Navara a Toyota Hilux poměrně liší. Zatímco Nissan v generaci D231 (jejíž prodej v Evropě skončil v roce 2022) vsadil výhradně na jednu zdvihovou kapacitu ve dvou výkonových verzích, Toyota s omlazeným modelem Hilux naopak nabízí větší rozmanitost a na evropský trh přivezla vedle základního agregátu i velmi žádanou větší kubaturu. Zajímavostí je, že ačkoliv má základní Hilux o trochu nižší výkon, jeho legendární spolehlivost drží hodnotu vozu velmi vysoko. Naopak Navara dokáže díky dvojitému přeplňování své vrcholné verze nabídnout nekompromisní tah už od nízkých otáček a výrazně kultivovanější chod ve srovnání s konkurencí. Volba tak závisí na tom, zda preferujete naprostou mechanickou nezničitelnost a modernější technologie (Hilux), nebo vyžadujete suverénní tažnou sílu a lepší dálniční dynamiku za výhodnější pořizovací cenu (Navara).

Motory Nissan Navara

Nissan Navara generace D231 (vyráběná v letech 2016 až 2022) se pod kapotou spoléhala výhradně na osvědčený vznětový čtyřválec 2.3 dCi. Vzhledem k tomu, že prodej této generace byl v Evropě v roce 2022 definitivně ukončen, představují zhruba čtyřleté ojetiny jedny z posledních zachovalých exemplářů, které na trhu najdete. Jak je vidět z historických dat, zatímco u starší generace D40 byly v nabídce objemnější motory 2.5 dCi nebo prémiový vznětový šestiválec 3.0 dCi, v modernější D231 tyto masivní pohonné jednotky kvůli přísnějším emisím již nenajdete. Současný čtyřválec 2.3 dCi se tak nabízel ve dvou klíčových specifikacích. Základní verze s jedním turbodmychadlem poskytuje výkon 120 kW a štědrý točivý moment 425 Nm, což s přehledem stačí na běžné řemeslné využití. Mnohem vyhledávanější je však výkonnější varianta s dvojitým přeplňováním (Twin-Turbo), která dosahuje 140 kW a 450 Nm. Ta eliminuje pocitový nedostatek výkonu při plném zatížení a navíc vyniká tichým a kultivovaným chodem. Obě verze šlo kombinovat se šestistupňovým manuálem, nebo spolehlivým sedmistupňovým automatem.

Silné a slabé stránky nabídky:

• Silné stránky: Zátah silnější Twin-Turbo verze od velmi nízkých otáček, skvělá celková kultivovanost motoru, rozumné provozní náklady.
• Slabé stránky: Pro některé majitele chybí prestižní V6 pod kapotou z předchozí generace, definitivní ukončení evropského prodeje znamená postupné stárnutí ojetin na trhu.

Motory Toyota Hilux

V případě Toyoty Hilux (generace AN1P), která je jako zhruba čtyřletá ojetina zastoupena verzemi po výrazném faceliftu z konce roku 2020, je situace odlišná a nabídka celkově pestřejší. Je zajímavé sledovat, že zatímco u dřívější generace N25 zákazníci hojně sázeli na motory 2.5 D-4D a masivní třílitr 3.0 D-4D, tyto oblíbené kubatury byly u novějších modelů zcela vyřazeny. Místo nich nastoupily efektivnější agregáty, jejichž základ tvoří extrémně odolný čtyřválec 2.4 D-4D s výkonem 110 kW a 400 Nm. Ačkoliv může tabulkově působit slabším dojmem, pro každodenní nasazení plně dostačuje a na trhu si výtečně drží svou hodnotu. Zásadním krokem se pak stal návrat větší kubatury v podobě jednotky 2.8 D-4D, jež s výkonem 150 kW a točivým momentem masivních 500 Nm (při volbě automatické převodovky) definitivně vyřešila slabší dynamiku vozu při plném zatížení. Pro modely z nejnovější produkce (od přelomu let 2024/2025) Toyota dokonce do nabídky zařadila mild-hybridní verzi 2.8 D-Mildhybrid, využívající 48V elektrickou síť pro plynulejší reakce a nižší emise.

Silné a slabé stránky nabídky:

• Silné stránky: Proslulá nezdolnost a dlouhověkost základní jednotky, skvělá motorizace 2.8 D-4D s masivním zátahem, výborné držení zůstatkové hodnoty vozu.
• Slabé stránky: Slabší základní motor 2.4 D-4D může při maximálním naložení těžkým nákladem působit udýchaně.

Závěrečné doporučení pro výběr ojetiny: Pokud jste řemeslník zaměřený striktně na rozpočet, který hledá maximální mechanickou trvanlivost s jistotou výborného udržení hodnoty, spolehlivá Toyota Hilux se základní jednotkou 2.4 D-4D vás nezklame. Pro řidiče, kteří tráví spoustu času na dlouhých trasách nebo pravidelně tahají těžké přívěsy, je pak ideální volbou buď Navara se svým dvakrát přeplňovaným motorem 2.3 dCi, jež boduje výborným poměrem cena/výkon, nebo suverénní Toyota Hilux s výkonnějším agregátem 2.8 D-4D, kde ale na sekundárním trhu musíte počítat s citelně vyššími pořizovacími náklady.

Výběr správného motoru je u pracovních pick-upů naprosto klíčový pro dlouhodobou spokojenost s vozem, jeho celkovou spolehlivostí a provozními náklady. Zatímco Nissan se u své poslední evropské generace Navary spolehl na objemově skromnější, ale vysoce efektivní přeplňované agregáty, Toyota u zhruba čtyři roky starých ojetin nabídla dlouho očekávaný objemnější motor, který posunul dynamiku i každodenní použitelnost modelu Hilux na zcela novou úroveň. Následující doporučení vycházejí z reálných zkušeností majitelů, mechanické spolehlivosti a skutečné spotřeby paliva.

Pro Nissan Navara doporučujeme: 2.3 dCi Twin-Turbo (140 kW / 190 k)

Tento vznětový čtyřválec (v databázi u generace D231 ukrytý pod souhrnným označením 2.3 dCi) je tím nejlepším, co můžete pod kapotou Navary najít, a to až do ukončení její výroby pro evropský trh v roce 2022. Představuje ideální kompromis mezi tažnou silou a rozumnými provozními náklady. Oproti slabší variantě s jedním turbodmychadlem nabízí tato verze sekvenční přeplňování, které zaručuje mnohem vyrovnanější křivku točivého momentu (450 Nm) a okamžitý zátah od nejnižších otáček. V reálném provozu se průměrná spotřeba pohybuje kolem velmi sympatických 8,5 až 9 litrů na 100 km. Specifickým rizikem je u tohoto motoru náchylnost turbodmychadel k opotřebení zhruba po hranici 120 000 km, což se obvykle projevuje pískáním nebo zvýšenou spotřebou oleje. Zásadní prevencí je zde zkrácení intervalů výměny oleje na maximálně 15 000 km a poctivé dochlazování turba po dálniční jízdě. Při výběru ojetiny si dejte pozor i na případné zanesení DPF filtru a EGR ventilu, k němuž dochází vinou častého popojíždění po městě. Vůz s touto motorizací je absolutně ideální pro řidiče, kteří pravidelně tahají těžké přívěsy, polykají dlouhé dálniční kilometry a vyžadují bezproblémovou jízdní dynamiku.

Pro Toyota Hilux doporučujeme: 2.8 D-4D (150 kW / 204 k)

Pokud hledáte přibližně čtyři roky starou ojetinu (generace AN1P, v níž je tento motor k dispozici od konce roku 2020), je inovovaný agregát 2.8 D-4D naprosto nekompromisní volbou. Menší motor 2.4 D-4D sice pro běžnou denní práci stačí, ale robustnější jednotka dává Hiluxu konečně suverenitu potřebnou pro bezpečné předjíždění i jízdu v hlubokém terénu. Technicky tento motor vyniká především masivním točivým momentem 500 Nm (při spojení s automatickou převodovkou) a platí za naprostý etalon mechanické spolehlivosti, který nemá z hlediska dlouhé životnosti komponentů téměř žádnou konkurenci. Hlavním rizikem u případné ojetiny zůstává pouze zanesení systému DPF, k němuž dochází, pokud auto sloužilo výhradně jako zásobovací vůz v městském provozu. Při testovací jízdě proto pečlivě sledujte, zda motor plynule táhne a netrpí na přerušované nebo nedokončené regenerace DPF filtru. Z hlediska celkové houževnatosti je tento nezničitelný pracant perfektní pro náročné farmáře, majitele stavebních firem i dobrodruhy, kteří od vozu vyžadují nekompromisní průchodnost terénem, ale zároveň chtějí výkonovou rezervu pro svižné dálniční přesuny.

Papírové hodnoty spotřeby udávané výrobci se od každodenní reality často výrazně liší, což u velkých terénních pick-upů s horší aerodynamikou a vysokou hmotností platí dvojnásob. Abychom vám přinesli co nejpřesnější srovnání, zaměřili jsme se na reálná data samotných majitelů z komunitního portálu Spritmonitor.de. Ve výběru jsme se přitom striktně omezili na motorizace a generace, které aktuálně dávají na trhu zhruba čtyřletých ojetin největší smysl – tedy Nissan Navara v generaci D231 a Toyotu Hilux po modernizaci (generace AN1P).

Pro lepší přehled jsme pro vás na magazínu sestavili tabulku průměrných reálných hodnot těch nejvyhledávanějších motorizací:

V segmentu pracovních pick-upů se setkáte prakticky jen s naftovými motory, jelikož případné benzinové alternativy by vzhledem k váze a jízdním odporům neúměrně zatížily vaši peněženku. Jak ukazují sebraná data, nejúspornější volbu představují základní čtyřválcové diesely. Toyota Hilux s motorem 2.4 D-4D i Nissan Navara s populárním dvouturbovým agregátem 2.3 dCi se v reálném provozu drží na velmi podobných hodnotách těsně kolem hranice devíti litrů na sto kilometrů. Zajímavým zjištěním je však chování silnější verze 2.8 D-4D pod kapotou Toyoty. Ačkoliv by papírově měl být její apetit výrazně vyšší, v praxi si řekne jen o zhruba 0,7 litru paliva navíc. Menší motory totiž při vysokém zatížení ztrácejí svou úspornou výhodu, musí pracovat ve vyšších otáčkách a jejich spotřeba roste rychleji.

Co to znamená pro typické uživatele? Pokud patříte mezi rozpočtově zaměřené řidiče nebo hledáte spolehlivé auto pro popojíždění mezi stavbami a v příměstském okolí s lehčím nákladem, budou pro vás základní jednotky 2.3 dCi a 2.4 D-4D naprosto ideální a nejšetrnější volbou. Naopak pro ty z vás, kteří tráví spoustu času na dlouhých trasách nebo pravidelně tahají těžké přívěsy, dává největší smysl silnější motor 2.8 D-4D. Mírně vyšší průměrnou spotřebu zde více než spolehlivě kompenzuje výkonová rezerva a paradoxně menší citlivost na razantní nárůst spotřeby při plném naložení.

Z celkového pohledu lze konstatovat, že spotřeba paliva by rozhodně neměla být tím hlavním faktorem, který tento souboj rozsekne. Výsledky obou vozů jsou v reálném světě natolik vyrovnané, že při výběru čtyřleté ojetiny dává mnohem větší smysl upřít pozornost na doložitelnou historii údržby, předchozí způsob využití (např. těžký terén vs. silnice) a celkový technický stav konkrétního vozu.

Při výběru zhruba čtyřletého terénního pick-upu se situace na trhu ojetin u obou modelů poměrně liší. Zatímco Toyota Hilux si drží stabilní pozici a na trhu je hojně zastoupena svými novějšími ročníky (8. generace po výrazném faceliftu z roku 2020), Nissan Navara (generace D23, známá také jako NP300) z evropského trhu koncem roku 2021 nenávratně zmizel kvůli přísným emisním limitům a uzavření továrny v Barceloně.

Tento fakt se přirozeně odráží v aktuální nabídce a cenách. Ojetou Navaru s rokem výroby 2020 až 2021 pořídíte za znatelně nižší částky, což z ní dělá velmi racionální volbu v poměru cena/výkon. Hilux si naopak díky své neprůstřelné pověsti a faktu, že se stále prodává jako nový vůz, drží zůstatkovou hodnotu mimořádně vysoko.

Srovnání cen na trhu ojetin (vozy staré cca 4 roky)

Co ovlivňuje cenu u obou modelů?

• Hodnota značky a pověst: Toyota Hilux silně těží ze své pověsti legendárního a nezničitelného pracanta. I modely s vyšším nájezdem nad 100 tisíc kilometrů si drží svou cenu sebevědomě vysoko, zejména pokud mají pod kapotou žádaný a silnější motor 2.8 D-4D.
• Omezená nabídka na trhu: U Nissanu Navara jste na trhu ojetin odkázáni na modely vyrobené nejpozději v roce 2021. Uzavřený cyklus dostupnosti mladých ojetin znamená omezenější výběr, ale zároveň to mírně sráží tržní cenu dolů.
• Výbavové stupně: U Toyoty šroubuje cenu vzhůru vrcholná a designově velmi oblíbená výbava Invincible, která pick-up posouvá do sféry komfortních SUV. U Nissanu budete na trhu nejčastěji a nejraději hledat plně vybavené modely Tekna nebo lifestylovou edici N-Guard, které standardně nabízejí kožený interiér nebo 360stupňový kamerový systém.
• Pracovní historie: Cenu pochopitelně sráží i to, zda byl pick-up denně využíván jako těžký tažný kůň (obě auta utáhnou 3,5 tuny), nebo zda sloužil spíše jako rodinný a volnočasový vůz. Vozy se základní výbavou a pracovní korbou bývají výrazně levnější, ale často nesou šrámy z těžkého nasazení.

Pro zájemce o cenově dostupnější pick-up, který na silnici nabízí komfortní jízdní vlastnosti díky specifické víceprvkové zadní nápravě, dává velký smysl poohlédnout se po zachovalé Navaře. Pokud ale hledáte stoprocentní spolehlivost a vůz, který i za dalších pět let prodáte s minimální ztrátou hodnoty, příplatek za Hilux se vám pravděpodobně vrátí.

Oba vozy se v propagačních materiálech často pyšní pětihvězdičkovým hodnocením bezpečnosti Euro NCAP (u Toyoty Hilux platí plný počet hvězd pro modely s bezpečnostním paketem Safety Sense). Při nákupu ojetého pick-upu je však nesmírně důležité zasadit tyto výsledky do správného kontextu a zohlednit především rok testování.

Nezávislá organizace Euro NCAP své zkušební protokoly v průběhu let neustále vyvíjí a výrazně zpřísňuje. Procentuální zisky z testů provedených před několika lety tak nelze přímo porovnávat s hodnocením dnešních vozů. Zatímco starší metodiky se primárně zaměřovaly na strukturální pevnost karoserie a pasivní ochranu při nárazu do deformovatelné bariéry, dnešní moderní standardy kladou extrémní důraz na aktivní prevenci. Vyžadují mimo jiné pokročilou detekci cyklistů, složité krizové scénáře v křižovatkách a bezchybnou funkčnost autonomního brzdění.

Nissan Navara (generace D23) absolvoval crashtesty v roce 2015, zatímco Toyota Hilux zamířila proti testovacím bariérám o rok později, v roce 2016. Obě zkoušky proběhly podle starších, z dnešního pohledu mírnějších protokolů, které ještě nevyžadovaly přítomnost těch nejkomplexnějších kamerových a radarových systémů pro odvrácení kolize s chodci či cyklisty.

Poznámka: Výsledky Toyoty Hilux reflektují model dodatečně vybavený volitelným bezpečnostním paketem Toyota Safety Sense.

Při detailním pohledu na tyto údaje je zřejmé, co konkrétní čísla znamenají v praxi. Toyota Hilux poskytuje ve verzi se Safety Sense špičkovou pasivní bezpečnost dospělých pasažérů. Skóre 93 % představovalo na svou dobu naprosto výjimečný výsledek a dokazuje extrémní tuhost kabiny, která spolehlivě pohlcuje destruktivní síly při nehodě. Nissan Navara se svým skóre 79 % nabízí solidní základ postavený na pevném rámu, ale z dnešního pohledu vykazuje při ochraně dospělých určité rezervy.

Ačkoliv Navara dosáhla v rámci bezpečnostních asistentů nepatrně lepšího bodového ohodnocení (68 % oproti 63 % u Hiluxu), je třeba si uvědomit, že bezpečnostní certifikace obou těchto modelů je k dnešnímu dni z pohledu Euro NCAP již exspirovaná. Jejich elektronické systémy i rychlost reakcí se zkrátka nedokážou plně vyrovnat těm nejmodernějším bezpečnostním balíčkům.

Závěrem lze konstatovat, že Toyota Hilux nabízí – za předpokladu přítomnosti paketu Safety Sense – o něco modernější a celkově bytelnější bezpečnostní standard. Představuje tak bezpečnější volbu, která díky lépe navržené deformační struktuře karoserie spolehlivěji chrání posádku v kritických momentech.

Oba modely nabízejí mnohem více než jen základní užitkovou výbavu a každý z nich přistupuje k přidané hodnotě, inovacím i komfortu posádky svým vlastním, osobitým způsobem.

Nissan Navara: Revoluční podvozek a 360° přehled

• Inovativní podvozek: Hlavním tahákem u populárních verzí Double Cab je víceprvková zadní náprava s vinutými pružinami (multi-link). Na rozdíl od tradičních listových per, která v této třídě dominují, nabízí Navara výrazně lepší jízdní komfort a ovladatelnost na běžné silnici, a to bez kompromisů v nosnosti nebo schopnosti tahat těžké přívěsy.
• Chytrá řešení pro náklad: Unikátní upínací systém C-Channel na korbě využívá posuvné hliníkové kolejnice a zarážky. Díky nim lze rychle a maximálně bezpečně uchytit náklad prakticky jakéhokoliv tvaru.
• Asistenční systémy a elektronika: Navara jako jeden z prvních pick-upů nabídla inteligentní kamerový systém Around View Monitor. Pohled z ptačí perspektivy o 360 stupních je k nezaplacení nejen při parkování s velkým vozem ve městě, ale zejména při přesném manévrování v úzkých a nepřehledných off-road pasážích.
• Motorizace: Pod kapotou pracuje robustní naftový motor 2.3 dCi. Ve své výkonnější variantě využívá technologii twin-turbo (dvě nestejně velká turbodmychadla) pro okamžitý a plynulý zátah už od nejnižších otáček při zachování velmi rozumné spotřeby paliva.
• Speciální edice: Vrcholné verze jako prémiově laděný N-Guard nebo drsná off-roadová přestavba Off-Roader AT32 (vyvíjená ve spolupráci se specialisty z Arctic Trucks) přidávají vozu nezaměnitelný styl, dodatečnou ochranu podvozku a vylepšené nájezdové úhly do extrémního terénu.

Toyota Hilux: Nezdolná pověst a prémiový luxus

• Výkonné motorizace: Modely po rozsáhlé modernizaci z roku 2020 přinesly dlouho očekávaný silnější motor 2.8 D-4D o výkonu 150 kW (204 koní). Ten poskytuje vynikající točivý moment pro suverénní tažení přívěsů i bezpečnější předjíždění na dálnici, čímž Toyota vyřešila častou výtku k pomalejším slabším motorizacím z předchozích let.
• Trakce a podvozek: Inovovaný systém Active Traction Control (A-TRC) spolu s funkcí automatického samosvorného diferenciálu (Auto LSD) zajišťují výjimečnou průchodnost i při aktivovaném režimu pohonu pouhých dvou kol (2WD). Konstruktéři navíc u novějších modelů upravili naladění tlumičů a listových per pro hladší jízdu bez zátěže.
• Infotainment a audiosystém: Modernizovaný multimediální systém s 8palcovou dotykovou obrazovkou konečně plně podporuje zrcadlení telefonů přes Apple CarPlay i Android Auto. V nejvyšších výbavách je navíc k dispozici špičkový audiosystém značky JBL s devíti reproduktory, což představuje ve světě pracovních pick-upů nevídaný luxus.
• Každodenní komfort: V interiéru na první pohled zaujme důraz na trvanlivost materiálů, ale také praktické úložné prostory včetně klimatizované schránky před spolujezdcem (cool box) – ideální prvek pro udržení nápojů v chladu během dlouhých pracovních směn nebo výletů do přírody.
• Sportovní a prémiové verze: Varianty jako lifestylový Invincible nebo na jízdní zážitek zaměřený GR Sport ostře odlišují Hilux od běžných pracovních strojů. Výbava GR Sport nabízí specifický sportovní design a tužší tlumiče pérování pro sebejistější jízdní vlastnosti, přičemž hrdě odkazuje na triumfy značky na Rallye Dakar.

Nissan Navara představuje atraktivní kompromis pro řidiče, kteří hledají robustní pracovní nástroj s komfortním jízdním projevem blížícím se klasickým SUV. Díky pokročilejší zadní nápravě u pětimístné verze je skvělou volbou pro ty, kdo pick-up využívají k dlouhým přesunům nebo jako univerzální rodinné a volnočasové auto.

Toyota Hilux je neúnavný dříč určený pro zákazníky, kteří na prvním místě vyžadují neprůstřelnou spolehlivost a dominanci v těžkém terénu. Tento model nejvíce ocení profesionálové ve stavebnictví, lesnictví a zemědělství, kterým nevadí drsnější jízdní projev na asfaltu a vyšší pořizovací cena se jim vrátí v dlouhodobé bezproblémové službě.

Na základě dat z našich vlastních prověrek CarAudit, statistik poruchovosti, servisních hlášení a dlouhodobých zkušeností uživatelů jsme sestavili přehled nejčastějších problémů, na které by si měli dát kupující těchto ojetých pick-upů pozor.

Nissan Navara generace D23 (NP300) udělal v oblasti celkové spolehlivosti velký krok kupředu, přesto se u něj v průběhu let objevují specifické závady spojené především s emisními systémy a netradičním řešením podvozku.

• Motor a emise: Nejčastějším problémem naftových motorů 2.3 dCi je nadměrné zanášení filtru pevných částic (DPF) a EGR ventilu, zejména pokud je vůz využíván především pro krátké trasy bez možnosti regenerace. U výkonnějších bi-turbo verzí se mohou občas objevit netěsnosti kolem turbodmychadel a při zanedbání intervalů výměny oleje i předčasně vytahaný rozvodový řetěz.
• Podvozek a zavěšení: Model s karoserií Double Cab využívá na zadní nápravě vinuté pružiny namísto tradičních listových. Ty sice výrazně zlepšují komfort jízdy, ale při pravidelném maximálním zatěžování korby nebo častém tažení těžkých přívěsů mají tendenci znatelně klesat a rychleji ztrácí svou tuhost. Jakákoli důkladná fyzická prohlídka ojetiny často odhalí také vůle v ramenech a čepech přední nápravy.
• Koroze: Ačkoliv fatální lámání rámu z předchozí generace bylo u řady D23 vyřešeno posílenou konstrukcí, samotný žebřinový rám a ramena podvozku stále trpí na plošnou povrchovou korozi, kterou je nutné podchytit včasným ochranným nástřikem.
• Převodovka: Sedmistupňový automat bývá spolehlivý za předpokladu pravidelné výměny oleje (hrozí škubání při řazení). U manuálních převodovek poměrně rychle odchází spojka, obzvláště u vozidel provozovaných v těžkém terénu nebo s těžkým nákladem.
• Elektronika a infotainment: Uživatelé poměrně často reportují zamrzání továrního systému NissanConnect nebo výpadky spojení přes Bluetooth. Výjimečně mohou zlobit i senzory parkovacího asistentu.

Toyota Hilux si dlouhodobě drží status nezničitelného stroje, avšak ani její osmé generaci (zejména modernizovaným verzím na současném trhu ojetin) se nevyhnulo několik neduhů spojených s moderními naftovými motory a podvozkem.

• Motor a emise: Spolehlivost naftových agregátů 2.4 D-4D a 2.8 D-4D je mechanicky výborná, náchylné jsou ovšem na systém úpravy spalin. Při převážně městském nebo příměstském provozu dochází k rychlému ucpávání filtru pevných částic (DPF). Občas se objevují problémy s pátým vstřikovačem, který má na starosti vypalování DPF, což může vést k chybovým hlášením a snížení výkonu.
• Podvozek a zavěšení: Odolnost šasi a podvozku je u Toyoty zřejmě vůbec nejlepší v dané třídě, majitelé si ale u generace 8 velmi často stěžují na intenzivní vrzání zadních listových pružin i u zánovních vozů. Zpravidla pomůže jejich důkladné promazání nebo instalace dodatečných distančních podložek mezi listy. Komplexní nezávislá kontrola technického stavu vozu před koupí je na místě, neboť přetěžované kusy mohou mít navíc unavené přední tlumiče.
• Koroze: Ani Hilux se nevyhne povrchové korozi spodních partií vozu. Pokud vůz jezdil v oblastech, kde se v zimě hojně solí a předchozí majitel nezajistil dodatečný nástřik podvozku, mohou být díly zavěšení i samotný rám značně orezlé.
• Převodovka: Šestistupňový automat funguje naprosto precizně. U manuální převodovky uživatelé občas zmiňují tužší a méně přesné řazení, obzvláště dokud je převodový olej studený.
• Elektronika a interiér: Tradičním terčem kritiky je palubní infotainment. Systém reaguje pomaleji, dotyková obrazovka mívá horší odezvu a systém často „padá“ při využívání zrcadlení chytrého telefonu (Apple CarPlay a Android Auto).

Při koupi ojetého vozu je důkladná prohlídka klíčová. Zde je několik specifických bodů, na které se zaměřit u těchto dvou modelů. Pracovní pick-upy bývají často využívány jako tvrdě pracující stroje v náročných podmínkách, a proto by před finálním rozhodnutím měla vždy proběhnout pečlivá nezávislá kontrola technického stavu vozu.

Při výběru Nissan Navara:

• Zadní odpružení u verze Double Cab: Většina oblíbených verzí s dvojitou kabinou používá víceprvkové zavěšení zadní nápravy s vinutými pružinami (na rozdíl od tradičních listových per). To výrazně zlepšuje komfort na silnici, ale pokud auto často tahalo těžké přívěsy nebo jezdilo přetížené, může zadek vozu klesat. Sledujte světlou výšku a houpavé chování tlumičů při zkušební jízdě.
• Rozvody motoru 2.3 dCi: Při studeném startu pozorně poslouchejte zvuk motoru. Pokud se bezprostředně po nastartování ozývá výrazné kovové chrastění, může to signalizovat vytahaný rozvodový řetěz. Jde o typický znak opotřebení, který vyžaduje okamžitou pozornost.
• Filtr pevných částic (DPF) a systém AdBlue: Tyto vozy nejsou stavěné na krátké popojíždění po městě. Pokud tak byly využívány, DPF se nestíhal regenerovat. Věnujte pozornost svítícím kontrolkám motoru; u novějších modelů se také občas objevují poruchy drahých NOx senzorů v systému AdBlue.
• Stav rámu a koroze podvozku: Ačkoliv má generace D23 (NP300) výrazně lepší ochranu proti korozi než její starší předchůdci, detailní fyzická prohlídka vozu na zvedáku je naprostou nutností. Hledejte bahno zaschlé v dutinách rámu a stopy počínající rzi na klíčových nosných částech a ramenech.
• Chování automatické převodovky: U sedmistupňového automatu sledujte při testovací jízdě plynulost řazení pod zátěží a v prudších kopcích. Pokud převodovka cuká, prokluzuje nebo váhá při podřazování, může to znamenat, že předchozí majitel zcela zanedbal pravidelné výměny převodového oleje.

Při výběru Toyota Hilux:

• Regenerace a stav DPF: U naftových motorů 2.4 D-4D a zejména 2.8 D-4D (často u modelů před modernizací v roce 2020) se objevovaly softwarové a mechanické problémy s ucpávajícím se filtrem pevných částic. Zkontrolujte servisní historii, zda má auto nejnovější software řídicí jednotky, a sledujte, zda během jízdy neztrácí tah kvůli neúspěšné regeneraci.
• Stopy tvrdého terénu: Hilux je ikona spolehlivosti, což bohužel vede k tomu, že ho někteří majitelé v terénu vůbec nešetří. Odborná technická kontrola auta by se měla primárně zaměřit na odřené spodní kryty motoru, promáčklý obal diferenciálu, zablácený chladič a stav zadních listových pružin (zda nevržou a nejsou naprasklé).
• Chod vstřikovačů za studena: U naftových čtyřválců pečlivě poslouchejte první minuty chodu po studeném startu. Hrubé klepání, hlučnější chod nebo citelné kolísání volnoběžných otáček může značit přidřené či opotřebované vstřikovače paliva.
• Opotřebení spojky u manuálu: Pokud zvažujete verzi s manuální převodovkou, vyzkoušejte plný záběr spojky v kopci nebo při zrychlení na vyšší převodový stupeň od nízkých otáček. Vzhledem k tomu, že Hilux běžně tahá těžké náklady, může být spojkové obložení spálené a zralé na výměnu dříve, než byste čekali.
• Odezva infotainmentu: Především u modelů před faceliftem důkladně proklikejte multimediální systém. Dotyková obrazovka mívá pomalejší odezvu, systém občas zamrzá nebo má chronické problémy se spolehlivým udržením spárovaného telefonu přes Bluetooth. Ověřte si, že vše plynule funguje.

Zdroje: ADAC, forbes.cz, idnes.cz, autoweb.cz, autojournal.cz, autickari.cz

Tento článek byl připraven s využitím nástrojů umělé inteligence. Garantem sekce je Petr Dušek.