BMW M2 vs. Toyota Supra: Kompletní srovnání 2026

BMW M2 představuje kompaktní a puristické sportovní kupé z mnichovské divize M, které si díky svému agresivnímu charakteru, silnému řadovému šestiválci a agilnímu pohonu zadních kol rychle získalo srdce automobilových nadšenců. Na druhé straně ringu stojí ikonická Toyota Supra, v současné generaci prodávaná pod oficiálním názvem Toyota GR Supra (případně známá pod interními kódy A90 či J29), jež po dlouhé odmlce úspěšně oživila slavný japonský rodokmen s využitím sdílené německé techniky. Následující srovnání detailně prozkoumá, jak si tito dva draví rivalové vedou v přímém souboji a který z nich představuje atraktivnější a řidičsky zajímavější volbu na trhu zánovních sportovních vozů.

Vnější rozměry a proporce

Při přímém srovnání vnějších rozměrů okamžitě vynikne odlišná filozofie obou vozů. Toyota GR Supra (generace A90) je nefalšovaným dvoumístným sportovním vozem, což se zřetelně odráží na její velmi kompaktní stavbě. S fixní délkou 4379 mm je o 82 až 208 mm kratší než BMW M2, které v závislosti na tom, zda na trhu ojetin sáhnete po oblíbené generaci F87 nebo novější G87, měří od 4461 do 4587 mm. Ještě propastnější rozdíl panuje ve výšce. Zatímco bavorské kupé měří na výšku kolem 1400 mm, Supra se drží doslova přilepená k asfaltu s pouhými 1276 až 1292 mm. Pro Toyotu to v praxi znamená nespornou výhodu v podobě nižšího těžiště a sportovnější pozice za volantem, daní za to je ovšem o poznání náročnější nastupování a vystupování.

Toyota Supra využívá extrémně krátký rozvor 2470 mm. Ten jí sice propůjčuje fantastickou hbitost v utažených zatáčkách a bleskové, takřka motokárové reakce na povely volantu, ale zcela vylučuje možnost zadních sedadel. BMW M2 naproti tomu disponuje rozvorem 2693 mm (generace F87) až 2747 mm (nejnovější G87). Těchto více než 20 centimetrů k dobru poskytuje BMW nejen potřebný prostor pro zadní lavici v rámci koncepce 2+2, ale vozu dodává i znatelně větší směrovou stabilitu a klid při vysokých dálničních rychlostech.

Šířka obou rivalů je naopak překvapivě podobná a u moderních generací se pohybuje v rozmezí 1854 až 1887 mm. Obě auta tak mají velmi sebevědomý a široce rozkročený postoj s výrazně vytaženými blatníky. Z praktického hlediska je při manévrování ve stísněných podzemních garážích a při parkování ve městě objektivně výhodnější kratší Toyota. Její dlouhá přední kapota a omezený výhled úzkými okny z nízké kabiny však mohou přesný odhad vzdálenosti nepříjemně ztížit. BMW M2 sice působí masivnějším a zavalitějším dojmem, avšak vzpřímenější pozice řidiče a tradičnější tvarování karoserie nabízejí nesrovnatelně lepší celkový přehled o tom, kde auto začíná a končí.

Ačkoliv si sportovní kupé jako BMW M2 a Toyota Supra kupci většinou nepořizují primárně s vidinou rodinné praktičnosti, objem zavazadlového prostoru hraje překvapivě důležitou roli. Ať už jde o každodenní popojíždění po městě, víkendový výlet ve dvou nebo převoz přileb a sportovního vybavení na okruhový den, velikost kufru přímo určuje, jak univerzální váš vysněný sportovní vůz bude v běžném životě.

Při detailním srovnání ojetin ve stáří kolem čtyř let se ukazuje poměrně zásadní rozdíl v přístupu obou automobilek k celkovému obestavění prostoru. Bavorský zástupce, BMW M2 (a to jak v předchozí generaci F87, tak u nastupující G87), nabízí překvapivě štědrý základní objem 390 litrů. Na druhé straně Toyota Supra (aktuální a na trhu ojetin dominantní generace A90) disponuje zavazadelníkem o objemu 290 litrů. BMW vám tak rovnou v základu poskytne o propastných 100 litrů více využitelného místa. Z důvodu sportovního a specifického zaměření obou karoserií typu kupé výrobci u těchto modelů oficiálně neuvádějí maximální objem po případném sklopení sedadel.

V praxi má tento rozdíl na každodenní soužití s vozem obrovský dopad. Zatímco 390 litrů v BMW M2 se směle vyrovná běžným kompaktním vozům, nabízí prostor pro několik kufrů navíc a je zcela dostačující pro víkendový nákup i delší dovolenou, 290 litrů v japonské Supře vyžaduje od majitele mnohem pečlivější balení. Situaci navíc umocňuje fakt, že Toyota Supra je na rozdíl od bavoráku striktně dvoumístná. V Toyotě tedy nemáte možnost odložit bundy a měkké tašky do druhé řady, což je zásadní praktická výhoda, kterou BMW M2 díky svému interiéru v uspořádání 2+2 bez zaváhání plní.

Při výběru sportovního vozu na trhu zhruba čtyřletých ojetin se může zdát hodnocení hmotnosti přívěsu jako okrajová záležitost, přesto je pro některé řidiče tento údaj důležitý z hlediska celkové každodenní praktičnosti. Pokud porovnáváme oblíbené modely BMW M2 (na pomezí předchozí generace F87 a současné G87) a Toyotu GR Supra (generace A90), zjistíme, že se v tomto ohledu oba vozy chovají zcela identicky. Ani jedno z těchto vozidel totiž není výrobcem homologováno pro tažení přívěsu, takže standardní i maximální hmotnost brzděného i nebrzděného přívěsu činí u obou vozů přesně 0 kg. Vzhledem k puristickému zaměření na výkon se tyto sportovní modely pochopitelně nenabízejí v žádných odvozených či hybridních variantách, které by měly sníženou nebo jakkoliv upravenou kapacitu tažného zařízení – pro všechny verze platí striktní nula. Z praktického hlediska to znamená, že si dodatečný "prostor pro několik kufrů navíc" pomocí připojení vozíku jednoduše nevytvoříte. Spolehnout se budete muset výhradně na interní kapacity kufru samotného kupé, který musí být dostačující pro víkendový nákup i delší dovolenou ve dvou. Ve výsledku tento rozměr znamená, že při rozhodování mezi BMW M2 a Toyotou GR Supra nehraje tažná síla žádnou roli; oba vozy dávají nulovou kapacitou přívěsu jasně najevo, že jejich revírem jsou zatáčkovité okresky a závodní okruhy, nikoliv převážení jakéhokoliv těžkého nákladu.

Při srovnání motorizací těchto dvou ikonických kupé narazíme na mimořádně zajímavý fakt: obě auta spoléhají na vyspělou mnichovskou inženýrskou školu, ale s velmi odlišným přístupem k cílovému řidiči. Zatímco Toyota GR Supra využívá standardní, ačkoliv fenomenálně vyladěné motory od BMW s jedním turbodmychadlem (v podobě dvoulitrového čtyřválce a třílitrového šestiválce), BMW M2 si vyhrazuje právo na plnotučné agregáty přímo z divize BMW M se dvěma turbodmychadly. Pro kupce ojetého vozu starého zhruba 4 roky to představuje zásadní rozhodnutí: Supra nabízí nejen puristický třílitr, ale i dostupnější a úspornější dvoulitrovou verzi, která skvěle poslouží k běžnému dennímu ježdění. Oproti tomu BMW M2 žádné kompromisy nedělá a pokaždé naservíruje masivní šestiválcový výkon.

BMW M2

Při hledání BMW M2 na trhu mírně ojetých vozů (okolo 4 let stáří) narazíte na dvě odlišné, avšak legendární generace. Zastoupeny budou jak vozy z konce výroby předchozí generace F87 (zejména velmi ceněná verze M2 Competition a limitovaná M2 CS vyráběná do roku 2020), tak i rané kusy současné generace G87, která nastoupila v roce 2023. Všechny tyto modely spojuje dvakrát přeplňovaný řadový šestiválec o objemu 3,0 litru a výhradní pohon zadních kol. Starší motorizace u verze M2 Competition (řada F87) nabízela standardní výkon 302 kW (410 koní) a vrcholila extrémní verzí CS s 331 kW (450 koní). Standardem tu byla šestistupňová manuální převodovka (6MT) nebo bleskurychlá sedmistupňová dvouspojková skříň (7DSG, u BMW značená jako M DKG). Nástupnická generace G87 pak přinesla inovovaný motor s lepším zátahem a výkonem posunutým na 338 kW (460 koní), kde původní dvouspojku nahradil jemnější, avšak stále sportovně laděný osmistupňový automat (8AT – M Steptronic).

Toyota GR Supra

Toyota GR Supra generace A90 přistupuje k nabídce motorů s ohledem na širší publikum. Zahrnuje dvě zážehové motorizace, opět vždy s pohonem zadní nápravy. Základní variantu, která je ideální volbou pro každodenní provoz a řidiče hledající vynikající ovladatelnost, představuje čtyřválec 2.0 Turbo. Ten produkuje velmi slušných 190 kW (258 koní) a oproti většímu sourozenci šetří zhruba 100 kg zátěže na přední nápravě. Vzhledem k postupnému stahování tohoto motoru z nových ceníků v Evropě (pro modelové roky 2024+) se stává na trhu ojetin mimořádně zajímavým zbožím. Pro nadšence do čistokrevných sportovních aut je tu pak vrcholná motorizace 3.0 Turbo s legendárním šestiválcem dodávajícím 250 kW (340 koní) a masivních 500 Nm již od nejnižších otáček. Dlouhou dobu byla Supra k dostání výhradně se spolehlivým osmistupňovým automatem ZF (8AT), ale modely vyráběné od roku 2022 obohatily nabídku u třílitrových edicí (jako je Legend nebo Lightweight) o vytouženou šestistupňovou manuální převodovku.

Závěrečné doporučení:
Pro řidiče, kteří jsou orientováni na nižší rozpočet, úspornější provoz a hledají obratné kupé pro denní dojíždění, představuje čtyřválcová Toyota GR Supra 2.0 naprosto racionální a skvělou volbu. Šestiválcová Supra 3.0 pak potěší dynamicky zaměřené řidiče, kteří chtějí silný zátah od spodních otáček a (u novějších ojetin) možnost volby manuálního řazení. Pokud ovšem patříte k výkonnostně orientovaným nadšencům nebo fanouškům častých víkendových návštěv závodních okruhů, hrubá síla a nekompromisní dravost modelů BMW M2 (ať už generace F87, nebo G87) z nich dělá jednoznačné vítěze.

Volba správné motorizace je klíčem k dlouhodobé spokojenosti s autem, a proto jsme naše doporučení postavili na reálných zkušenostech z provozu, jízdních výkonech, skutečné spotřebě a mechanické spolehlivosti. Ačkoliv obě auta sdílejí mnichovskou krev v podobě řadových šestiválců, ukrývají pod kapotou odlišné technologické přístupy – zatímco BMW u starších ojetin sází na ryzí vysokootáčkový „M“ motor se dvěma turbodmychadly, Toyota si pro Supru vypůjčila extrémně bytelný a všestranný agregát s jedním Twin-Scroll turbem, který mnozí považují za jeden z nejlepších moderních motorů vůbec.

Pro BMW M2 doporučujeme: 3.0 Twin-Turbo S55 (302 kW / 410 k)

Při hledání ojetého BMW M2 s věkem kolem čtyř let se nacházíme ve specifické situaci. Generace F87 ukončila svou pouť jako vrcholná verze M2 Competition koncem roku 2020, zatímco nová generace G87 přišla až v roce 2023. Právě pozdní modely F87 s motorem S55 jsou na sekundárním trhu tím nejcennějším artiklem a jasnou volbou pro nadšence.

• Proč je to nejlepší volba: Nasazení motoru S55 (převzatého z větších modelů M3/M4) z generace F87 udělalo naprosto dospělé sportovní auto. Oproti staršímu motoru N55 (z let 2016–2018) má posílené chlazení, výrazně odolnější vnitřnosti a nabízí ideální rovnováhu mezi surovým výkonem a řidičskou využitelností.
• Technické přednosti: Dvě turbodmychadla zajišťují naprosto lineární tah a plochou křivku točivého momentu (550 Nm), která nepolevuje až k červenému poli. Reálná spotřeba se dá při klidném cestování stlačit zhruba k 10 litrům na 100 km, což je na ostrou "M" zadokolku více než přijatelná hodnota.
• Na co si dát pozor: Zkontrolujte historii úprav a styl jízdy předchozího majitele. Nejznámějším rizikem u agregátu S55 je tzv. protočení klikového náboje (crank hub spin). Jde o vzácný, ale fatální problém. Jak ho odhalit a předejít mu? Ptejte se, zda nebylo auto softwarově upraveno na vyšší výkon (tzv. chiptuning zátěž výrazně zvyšuje), a zkontrolujte diagnostiku kvůli chybám synchronizace vačkového hřídele. Zásadní je také nahlédnout do servisní knihy – olej musí být měněn maximálně každých 10 až 15 tisíc kilometrů (u okruhových kusů ještě častěji), jinak hrozí rychlé opotřebení ojničních ložisek.
• Pro koho je ideální: Tento motor je stvořený pro dynamické řidiče, víkendové puristy a pravidelné návštěvníky okruhových dnů (track days), kteří požadují čistokrevný, agresivní a mechanický zážitek typický pro M divizi.

Pro Toyota Supra doporučujeme: 3.0 Twin-Scroll Turbo B58 (250 kW / 340 k)

Toyota Supra generace A90 se prodává nepřetržitě od roku 2019 (modely od roku 2020 jsou tak ideální volbou v kategorii čtyřletých ojetin). Přestože je k dispozici i slabší dvoulitr, Supra si historicky i charakterově žádá šestiválec. Verze 3.0 s motorem od BMW je napříč automechaniky i majiteli jednoznačně doporučovanou variantou.

• Proč je to nejlepší volba: Třílitr B58 tvoří páteř nové Supry a plně navazuje na tuningový odkaz legendárního motoru 2JZ. Poskytuje perfektní mix brutální síly, sametového chodu na dlouhých cestách a nadprůměrné spolehlivosti, ve které bez problému strčí dvoulitrovou verzi do kapsy.
• Technické přednosti: Architektura s uzavřeným blokem válců (closed-deck) dělá z tohoto motoru neprůstřelný základ. Kroutící moment 500 Nm nastupuje bleskově a jemně už v nízkých otáčkách díky chytrému Twin-Scroll turbodmychadlu. Šokujícím bonusem je efektivita – při plynulé dálniční jízdě dokáže B58 bez problémů jezdit se spotřebou mezi 7,5 až 8 litry na 100 km.
• Na co si dát pozor: Sledujte hladinu oleje a zjistěte kondici chladicího okruhu. U dřívějších modelů z let 2020 a 2021 se u některých motorů projevovala zvýšená spotřeba oleje. Při testovací jízdě pečlivě zkontrolujte stav oleje v palubním menu a ptejte se, jak často musel majitel dolévat. Při vizuální kontrole v motorovém prostoru se zaměřte na vodní pumpu a těsnění pod víkem ventilů, kde může s rostoucím věkem docházet k lehkým únikům chladicí kapaliny či oleje. Pokud předchozí majitel auto proháněl po okruhu, dejte si pozor na stav chladičů, jelikož sériové chlazení má v extrémní letní zátěži své limity a auto může padat do nouzového režimu.
• Pro koho je ideální: Šestiválcová Supra je dokonalou volbou pro řidiče, kteří chtějí prémiové „daily“ auto (vůz na každý den), rádi cestují vysokou rychlostí ve stylu Gran Turismo, nebo pro ty, kteří touží po spolehlivém základu s obrovským potenciálem pro budoucí zvyšování výkonu.

Realita všedního dne: Papírové hodnoty versus skutečnost

Oficiální údaje o spotřebě paliva podle laboratorních měření bývají často velmi optimistické, což u výkonných sportovních vozů platí dvojnásob. Skutečný apetit těchto aut se naplno ukáže až v reálném provozu, kde do hry vstupuje profil trati, dopravní zácpy a především individuální styl jízdy. Pro co nejpřesnější srovnání jsme proto využili reálná data od samotných majitelů, a to z populárního nezávislého komunitního portálu Spritmonitor.de. Zaměřili jsme se přitom na modely a generace, které nejlépe odpovídají trhu zhruba čtyřletých ojetin – tedy generaci Toyota GR Supra (A90) a BMW M2 Competition (F87), pro kontext pak doplňujeme i novější generaci M2 (G87).

Při pohledu na tvrdá data je vidět poměrně jasný trend. Ačkoliv často platí, že menší přeplňované motory při zátěži nespoří tolik paliva, jak by se dalo podle papírových údajů čekat, dvoulitrový čtyřválec v Toyotě Supra je světlou výjimkou a platí za suverénně nejúspornější volbu. Jeho průměr 8,2 l/100 km je výborný. Třílitrový šestiválec v Supře pak logicky znamená nárůst spotřeby na průměrných 9,5 litru, což je ale vzhledem k masivnímu skoku v dynamice stále vynikající hodnota. Bavorský soupeř v podobě BMW M2 Competition se svým agresivněji laděným řadovým šestiválcem (S55) vyžaduje přes deset litrů benzinu, a novější, ještě těžší generace G87 si řekne o další desetinky navíc. Obvyklé srovnání toho, jak si oproti benzinu stojí úspornější dieselové motory, v této třídě samozřejmě odpadá, jelikož čistokrevná sportovní kupé naftu do svých nádrží logicky vůbec nepouštějí.

Z hlediska typického uživatele lze tyto výsledky interpretovat následovně:

• Městští řidiči a kupci s pevným rozpočtem: Dvoulitrová Supra nabízí atraktivní design a velmi slušnou dynamiku při každodenně snesitelných provozních nákladech.
• Dálniční a víkendoví cestovatelé: Třílitrová Supra představuje optimální "gétéčko" – na dlouhých trasách je nečekaně efektivní, přitom ale neztrácí charizma velkého motoru.
• Purističtí nadšenci: BMW M2 (ať už ve verzi Competition nebo novější G87) osloví řidiče, kteří vyhledávají maximální agresivitu a ostrost. Vyšší frekvence návštěv čerpacích stanic je zde akceptovatelnou daní za nekompromisní jízdní zážitek.

Lze tedy říci, že spotřeba paliva bude při rozhodování mezi těmito dvěma vozy hrát roli spíše okrajově. Toyota sice zvládne každodenní přesuny s větší úctou k vaší peněžence a ukazuje se jako ekonomičtější volba, nicméně u sportovních aut s cenovkou přesahující milion korun je primárním kritériem radost z jízdy. Větší apetit BMW M2 tak pravděpodobně žádného skutečného petrolheada od koupě neodradí, neboť je bezezbytku vykoupen jeho fenomenálním a divokým characterem.

Při výběru sportovního kupé, které je přibližně čtyři roky staré (s datem výroby zhruba v letech 2021–2022), se na trhu ojetin setkávají dvě odlišné cenové filozofie. Jak BMW M2, tak Toyota Supra patří mezi vozy, které si díky enormní oblibě u nadšenců do řízení velmi dobře drží hodnotu. Zásadní rozdíl v zůstatkových cenách však určuje konkrétní generace a zvolená motorizace.

BMW M2 (generace F87 a rané modely G87)

V případě přibližně čtyřletého BMW M2 se na trhu s ojetými vozy pohybujeme na zajímavém generačním pomezí. Zákazníci si nejčastěji vybírají mezi pozdními modely končící a dnes již ikonické generace F87 (často ve vyhledávané verzi Competition) a úplně prvními kusy aktuální generace G87.

• Standardní M2 a verze Competition (F87): Ceny dobře udržovaných ojetých modelů z let 2020 až 2021 se nejčastěji pohybují v rozmezí 1 200 000 Kč až 1 600 000 Kč. Konkrétní částka závisí především na kilometrovém nájezdu, transparentní servisní historii a na tom, zda vůz disponuje žádanou manuální převodovkou.
• Nová generace a limitované edice: Pokud byste narazili na první zástupce nové generace G87 (od přelomu let 2022 a 2023) nebo na mimořádně vzácnou edici M2 CS (F87), pořizovací cena se na trhu snadno vyšplhá k hranici 1 800 000 Kč až 2 000 000 Kč.

Bavorský zástupce maximálně těží z obrovské fanouškovské základny. Zůstatková hodnota ostrých verzí F87 je vynikající a u opečovávaných kusů s nízkým nájezdem již křivka poklesu ceny v podstatě stagnuje.

Toyota Supra (generace J29/A90)

U Toyoty Supra ze stejného období (2021–2022) je cenotvorba na trhu ojetin na první pohled plošší, ale tvoří velkou propast s ohledem na motorizaci pod kapotou. Vzhledově jsou sice obě varianty vozu téměř totožné, ale reálná tržní poptávka jasně odděluje čtyřválcové a šestiválcové verze.

• Supra 2.0 (čtyřválec): Základní dvoulitrový model představuje dostupnější vstupenku do světa čistokrevných sportovních kupé. Zachovalé zhruba čtyřleté vozy lze najít v příznivějším cenovém rozpětí 1 000 000 Kč až 1 200 000 Kč. U těchto modelů je ale potřeba počítat s o něco rychlejším propadem hodnoty v prvních letech provozu.
• Supra 3.0 (šestiválec): Plnohodnotná třílitrová verze je mezi automobilovými puristy mnohem žádanější volbou. Ceny čtyřletých kusů se solidní výbavou se na českém i evropském trhu pohybují v relativně širokém okně 1 300 000 Kč až 1 700 000 Kč.

Kdo si lépe drží hodnotu?

Z hlediska dlouhodobé investice a odolnosti vůči nekompromisní amortizaci je na tom o něco lépe BMW M2. Zvláště zmiňovaná generace F87 je už nyní mnoha novináři považována za moderní klasiku, u které nelze očekávat další výrazné zlevňování. Toyota Supra si v silnější třílitrové specifikaci vede rovněž nadprůměrně dobře, nicméně jako ojetina nabízí (obzvlášť ve verzi s dvoulitrovým motorem) flexibilnější cenový kompromis pro zájemce, kteří hledají výjimečný design za nižší počáteční investici.

V obecném povědomí a při povrchním srovnání se často setkáte s informací, že obě tyto sportovní ikony těží z technických základů spojených s pětihvězdičkovým hodnocením Euro NCAP. Při nákupu ojetého vozu je ovšem klíčové zdůraznit kontext a samotný rok, kdy testování probíhalo. Metodika organizace Euro NCAP se v čase dynamicky vyvíjí a zpřísňuje. Testovací protokoly jsou dnes mnohem komplexnější než před lety – zahrnují nové a náročnější simulace čelních nárazů, pokročilou detekci cyklistů i složité krizové scénáře na křižovatkách. Z tohoto důvodu nelze procentuální zisky z různých let jednoduše a přímo porovnávat.

BMW M2
Model BMW M2 nebyl organizací Euro NCAP kvůli své exkluzivitě a nízkým prodejům testován jako samostatný vůz. Jeho pasivní i aktivní bezpečnostní hodnocení se v praxi odvozuje od výchozí platformy, kterou je BMW řady 2 Coupé (generace G42). Tento výchozí model prošel přísnými zkouškami v březnu roku 2022, kde podle aktuálních, nekompromisních protokolů obdržel celkem čtyři hvězdičky. Ztráta páté hvězdy pramenila primárně z extrémně vysokých nároků na chování autonomních brzdných asistentů při křížení cesty cyklistům, kde systém občas reagoval pomaleji. Protože pro specificky laděný, svébytný model M2 chybí přímá testovací data, nejsou v naší tabulce uvedeny konkrétní procentuální hodnoty. Výsledky testovaného sourozeneckého modelu z roku 2022 přesto ukazují spolehlivou úroveň ochrany:

• Ochrana dospělých cestujících: 82 %
• Ochrana dětských cestujících: 81 %
• Ochrana zranitelných účastníků provozu: 67 %
• Bezpečnostní asistenční systémy: 64 %

Toyota Supra
Zcela identická situace nastává u Toyoty GR Supra (generace A90), která taktéž neprošla přímým certifikovaným crashtestem. K posouzení její bezpečnosti se přistupuje prostřednictvím jejího technologického dvojčete – modelu BMW Z4. Roadster Z4 absolvoval testy Euro NCAP v roce 2019 a podle tehdejších – z dnešního pohledu o něco benevolentnějších – zkušebních standardů získal plných pět hvězdiček. Výsledky prokázaly nadprůměrnou tuhost karoserie a citlivě fungující základní balíček asistentů. Procentuální hodnoty sdílené platformy z roku 2019 byly:

• Ochrana dospělých cestujících: 97 %
• Ochrana dětských cestujících: 87 %
• Ochrana zranitelných účastníků provozu: 91 %
• Bezpečnostní asistenční systémy: 76 %
  Vůz je už v základu vybaven slušnou paletou bezpečnostní výbavy včetně předkolizního systému s detekcí chodců a adaptivního tempomatu. Vzhledem k přísnému pravidlu ohledně chybějících přímých dat pro samotný model Supra ponecháváme také její stranu ve srovnávací tabulce nevyplněnou.

Závěrem lze říci, že oba modely patří z hlediska bezpečnosti ke špičce své třídy a nabízejí komplexní paletu aktivních systémů chránících posádku. Ačkoliv Toyota Supra odkazuje na pětihvězdičkovou platformu s papírově vyššími procentuálními výsledky, pocházejí tyto údaje z metodiky roku 2019. Naopak technický základ pro BMW M2 byl prověřen nepoměrně náročnějšími a modernějšími standardy z roku 2022. Právě z tohoto důvodu představuje architektura BMW M2 komplexnější, vyspělejší a aktuálnějším normám přizpůsobený bezpečnostní balíček.

Oba modely nabízejí mnohem více než jen základní výbavu a každý z nich má svůj vlastní osobitý přístup k tomu, jak nadšenému řidiči doručit přidanou hodnotu.

BMW M2: Nekompromisní purismus a pokročilá telemetrie

Zatímco základní architektura BMW M2 vychází z tradičních bavorských tvarů, oddělení BMW M do vozu integrovalo technologie známé z vyšších modelových řad.

• Jízdní elektronika a asistence: Jedním z nejvýraznějších prvků je systém M Traction Control, který umožňuje nastavit zásahy kontroly trakce v neuvěřitelných deseti krocích. Výbava M Drive Professional navíc přináší aplikaci M Drift Analyser pro hodnocení délky a úhlu smyku a M Laptimer pro detailní analýzu jízdy na okruhu.
• Ergonomie a personalizace: Volant je vybaven ikonickými červenými tlačítky M1 a M2. Ta umožňují uložení dvou zcela odlišných nastavení celého vozu (od odezvy motoru, přes tuhost podvozku až po účinnost posilovače brzd) a jejich okamžité vyvolání stiskem palce.
• Motor a převodovka: Srdcem je plnotučný M motor s kódovým označením S58 (využívaný i v modelech M3 a M4). Kromě standardního osmistupňového automatu M Steptronic nabízí BMW M2 také šestistupňovou manuální převodovku, která podporuje analogový zážitek z jízdy.
• Konstrukce a snižování hmotnosti: Pro maximální snížení těžiště a úsporu hmotnosti je k dispozici příplatková M karbonová střecha a extrémně lehká karbonová skořepinová sedadla s odnímatelnými hlavovými opěrkami pro jízdu s helmou.
• Infotainment: Posádka má k dispozici moderní prohnutý displej s rozhraním iDrive, který nabízí specifické "M" zobrazení budíků s dominantním otáčkoměrem a indikátory pro včasné řazení.

Toyota Supra: Aerodynamická elegance a puristický design

Toyota přistoupila k vývoji modelu GR Supra s důrazem na historický odkaz a dokonalou rovnováhu. Sdílená technika s BMW je pečlivě skryta pod specifickým japonským naladěním a svébytným designem.

• Design karoserie a chytré tvarování: Nejtypičtějším rysem je takzvaná "double-bubble" (dvoubublinová) střecha. Tento ikonický prvek nejen odkazuje na legendární model 2000GT, ale především snižuje aerodynamický odpor, aniž by omezoval prostor pro hlavy jezdců s nasazenou helmou.
• Optimalizovaný podvozek a proporce: Toyota Supra byla od počátku stavěna s ohledem na "zlatý poměr" mezi rozvorem a rozchodem kol (ideální poměr 1,55). Ve spojení s adaptivním variabilním odpružením (AVS) a aktivním sportovním diferenciálem to přináší mimořádně agilní ovladatelnost.
• Specifická manuální převodovka: V reakci na volání fanoušků byla do nabídky přidána inteligentní manuální převodovka (iMT). Toyota tuto skříň softwarově i hardwarově upravila speciálně pro charakteristiku přeplňovaného třílitru a doplnila ji o funkci automatických meziplynů při podřazování (kterou lze v případě potřeby vypnout).
• Motorové varianty pro různé využití: Kromě vrcholného třílitrového šestiválce nabízí Supra také odlehčenou verzi s dvoulitrovým čtyřválcem. Ta ubírá téměř 100 kg hmotnosti, především nad přední nápravou, což z ní dělá překvapivě ostrý nástroj pro technické silnice.
• Infotainment a konektivita: Palubní systém sice využívá bavorský základ, ale s vlastní grafikou a integrací služeb Supra Connect. Systém podporuje pokročilou konektivitu s chytrými telefony a o ozvučení se v lepších výbavách stará na míru naladěný prémiový audiosystém JBL.

BMW M2 je ztělesněním řidičské purističnosti a díky koncepci 2+2 nabízí oproti čistým kupé i nečekanou porci každodenní praktičnosti. Je to ideální volba pro nadšence, kteří hledají nekompromisní a dravé sportovní náčiní na víkendové okresky i pravidelné návštěvy závodních okruhů.

Toyota Supra páté generace je úchvatné dvoumístné gran turismo, které skvěle kombinuje špičkovou německou techniku s japonským designovým stylem. Zaujme především řidiče, kteří touží po stylovém, rychlém a na dlouhých cestách relativně komfortním sportovním voze a nevyžadují zadní sedadla.

Na základě statistik poruchovosti, dlouhodobých zkušeností uživatelů a dat z nezávislé kontroly technického stavu auta (CarAudit) jsme sestavili přehled nejčastějších problémů, na které by si měli dát kupující zhruba čtyřletých ojetin těchto sportovních modelů pozor.

BMW M2 (F87 / G87)

BMW M2 platí obecně za velmi robustní a mechanicky odolné auto, vyžaduje však pečlivou údržbu a doložitelnou historii bez neodborných zásahů.

• Motor a pohon: U populárních verzí M2 Competition (s motorem S55) je velmi diskutovaným, byť spíše vzácným rizikem protočení náboje klikového hřídele (tzv. crank hub) – ohroženy jsou především vozy se softwarově zvýšeným výkonem (chiptuning). Častější jsou úniky oleje zpod víka ventilů nebo krytu olejového filtru. Dále se poměrně často objevuje praskající plastové plnicí potrubí k turbodmychadlům (charge pipes). To způsobí okamžitou ztrátu plnicího tlaku a přepnutí vozu do nouzového režimu. Běžným řešením je preventivní výměna za aftermarket hliníkové díly.
• Podvozek a brzdy: Vzhledem k nekompromisnímu zaměření vozu trpí nadměrným stresem především přední náprava. Při fyzické prohlídce ojetiny se často objevuje předčasné opotřebení silentbloků a ramen. Situace je znatelně horší u kusů, které pravidelně absolvovaly jízdy na okruhových dnech (track days).
• Elektronika: Ačkoliv je vůz jinak elektronicky spolehlivý, nezřídka se vyskytují problémy s nadměrně opotřebenými zapalovacími cívkami a svíčkami, které při zanedbání vedou k nepravidelnému chodu motoru a vynechávání válců (misfires).

Toyota Supra (A90)

Pátá generace Toyoty Supra sdílí naprostou většinu techniky včetně platformy a motorů s BMW Z4, což jí zaručuje špičkovou dynamiku, ale zároveň přináší některé specifické německé neduhy.

• Motor a pohon: Přeplňované šestiválcové motory 3.0 (B58) z prvních let výroby (zejména ročníky 2020 a 2021) nezřídka trápí vyšší spotřeba motorového oleje. Informační systém si tak občas vyžádá dolití (prostřednictvím upozornění "Add Oil") i mezi předepsanými servisními intervaly. I přes to jsou tyto pohonné jednotky považovány za jedny z nejodolnějších na trhu.
• Karoserie a design: Absolutně nejslavnějším a nejčastěji hlášeným neduhem Supry je takzvaný "wind buffeting". Kvůli specifické aerodynamice karoserie vznikají při stažených okénkách v rychlostech nad 80 km/h masivní turbulence a nepříjemně rezonující hluk uvnitř kabiny. Majitelé tuto konstrukční chybu snadno a poměrně levně řeší instalací neoriginálních aerodynamických deflektorů k vnějším zpětným zrcátkům.
• Elektronika a interiér: Infotainment (který je rebrandovaným systémem iDrive od BMW) občas trpí výpadky bezdrátového připojení Apple CarPlay nebo dočasným zamrzáním obrazovky centrálního displeje. Někteří majitelé ojetějších kusů si také stěžují na vrzání plastů a obložení v interiéru, které zhoršuje tuhé nastavení podvozku na rozbitých cestách.

Při koupi ojetého sportovního vozu je důkladná prohlídka klíčová, protože tyto modely často zažívají ostřejší zacházení a víkendy na závodních okruzích. Důkladná fyzická prohlídka ojetiny dokáže odhalit zamaskované závady a ušetřit vám nemalé peníze za budoucí opravy. Zde je několik specifických bodů, na které se zaměřit u obou zmíněných modelů.

Při výběru BMW M2:

• Původ a stopy po okruhovém ježdění: Mnoho modelů M2 je využíváno na maximum. Při prohlídce hledejte spečené kousky gumy (tzv. marbles) v podbězích nebo na součástech podvozku. Modře zbarvené brzdové třmeny naznačují časté přehřívání brzd na okruhu. Zkontrolujte také přední nárazník, zda na něm nejsou nadměrné stopy od odletujících kamínků, nebo zda nebyl čerstvě přelakován, aby zakryl poškození.
• Chování motoru a známá slabina rozvodů (S55/S58): U čtyřletých ojetin se často setkáte s generací F87 (M2 Competition s motorem S55). Zaposlouchejte se do chodu motoru za studena. Největším strašákem motoru S55 je takzvaný „crank hub“ (protočení náboje klikové hřídele), což hrozí zejména u aut, která prošla neodborným chiptuningem. U novějších motorů S58 (generace G87) sledujte případné kolísání otáček na volnoběh.
• Projev převodovky (DCT, ZF i manuál): Pokud kupujete M2 F87 se 7stupňovou dvouspojkovou převodovkou M DCT, otestujte pomalé popojíždění v koloně a rozjezdy. Převodovka nesmí nadměrně cukat a řazení při plné zátěži nesmí váhat. U manuální převodovky vyzkoušejte plnou akceleraci na vyšší převodový stupeň (např. na čtyřku nebo pětku v nižších otáčkách) pro vyloučení prokluzující spojky.
• Stav podvozku a brzdy: Mkové brzdy jsou extrémně drahé na výměnu. Prstem (u vychladlého auta) zkontrolujte, zda brzdové kotouče nemají velkou hranu a zda nejsou zvlněné. Při zkušební jízdě hledejte hrbolaté silnice – tupé kovové rány od přední nápravy ukazují na opotřebované silentbloky a čepy ramen, které u tvrdě nastaveného podvozku trpí. Odborné prověření ojetého vozu na zvedáku je v tomto ohledu nezbytné.

Při výběru Toyota Supra:

• Zranitelné chladiče a chladicí soustava: Supra sdílí brilantní šestiválec B58 s BMW, ale má odlišně řešený předek. Její pomocné chladiče jsou umístěny velmi nízko a jsou otevřené, což je činí náchylnými na průraz od odletujících kamenů. Pečlivě baterkou zkontrolujte žebrování v náraznících a ověřte hladinu chladicí kapaliny. Nízká hladina je jasným varovným signálem.
• Historie údržby a spotřeba oleje: U raných ročníků motoru B58 se občas vyskytovala mírně zvýšená spotřeba oleje. Přes palubní systém zkontrolujte intervaly výměn. Pokud majitel měnil olej po 10 000 až 15 000 km, je to dobré znamení; prodloužené 30tisícové intervaly mohou u takto výkonného auta znamenat budoucí problémy s turbem a zakarbonováním motoru.
• Aerodynamický hluk při otevřených oknech (Wind Buffeting): Supra trpí známou konstrukční chybou, která při rychlosti nad 80 km/h se staženými okny vytváří v kabině až bolestivé dunění vzduchu. Během testovací jízdy to vyzkoušejte. Skvělým bonusem je, pokud předchozí majitel nainstaloval na A-sloupky malé aftermarketové deflektory, které tento problém úspěšně eliminují.
• Elektronika a opotřebení interiéru: Infotainment (který je přeznačeným systémem iDrive od BMW) u dřívějších modelových roků občas zamrzal nebo měl problémy se spojením Apple CarPlay. Zkontrolujte rychlost odezvy systému. Dále se podívejte na boční vedení kožených sportovních sedadel, které je u Supry poměrně vystouplé a při neopatrném nastupování se velmi rychle odře.

Zdroje: ADAC, svetmotoru.cz, lidovky.cz, autosalon.tv, elektromobil.cz, autolife.cz

Tento článek byl připraven s využitím nástrojů umělé inteligence. Garantem sekce je Petr Dušek.